Ze života

I vtipy o životě zde rádi čtete. A kdo má rád vtipy o rybách, také jich zde pár najde.

Problém s čísly
Špičky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz:
„Kolik je 2×2?“
Strojař vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak říká:
„Je to 3.99.“
Fyzik nahlédl do tabulek, vložil problém do svého počítače a po chvíli
oznamuje:
„Výsledek leží mezi 3.98 a 4.02.“
Matematik se chvíli soustředí a nevnímá vůbec nic okolo, a pak praví:
„Odpověď nevím, ale jsem si jist, že existuje.“
Filozof:
„Co tím myslíte, 2×2?“
Logik:
„Prosím, definujte 2×2 přesněji.“
Účetní zavřel všechna okna a dveře, opatrně se rozhlédl a ptá se:
„Kolik CHCETE, aby to bylo?“

Přání
Až zemřu, chtěl bych odejít klidně ve spánku, jako můj děda, a ne
křičíc s vlasy zježenými hrůzou, jako cestující jeho autobusu.

Pozdravy z rádia
„Dobrý den, to je rádio? Já jsem dneska našla peněženku. A bylo v ní
sto tisíc korun. A 340 marek. A 108 dolarů. A byl tam i lísteček s adresou.
Miloš Novák, Koněvova 8, Praha 10. Zahrajte mu prosím písničku…“

Chudoba
„A to si představte, že já teďka taky nemám žádný peníze. Já jsem
například minulej tejden musel prodat kamna, abych moh’ zaplatit uhlí!“

Nespavost
„Jak jsem se včera potřeboval vyspat na zkoušku,
tak můj spolubydlící hrozně chrápal.“
„Tak jsi na něho měl zamlaskat.“
„Mlaskal jsem na něho asi pět minut. Pak jsem do něho šťouchal,
kopal jsem mu do postele, bral jsem mu peřinu, tahal jsem z pod něho
prostěradlo, vůbec nic nepomohlo, ale nakonec jsem usnul vyčerpáním.“

Nosit dříví do lesa….
U moře sedí Černohorec. Sedí, sedí, kouká do moře. Přijde k němu maník a povídá:
„Člověče, když tady tak sedíš, proč tam aspoň nehodíš prut?“
„Proč?“
„No,chytneš rybu,nee?“
„Proč?“
„No můžeš ji prodat na trhu.“
„Proč?“
„Protože si pak můžeš koupit dva pruty.“
„Proč?“
„No protože na ně chytíš víc ryb, které můžeš prodat na trhu.“
„Proč?“
„Protože pak si za víc ryb můžeš koupit bárku a síť.“
„Proč?“
„No protože si vyděláš na motorovej člun, budeš si moct najmout lidi, kteří za
tebe budou lovit ryby a ty můžes sedět a čumět do moře.“
„No a co myslíš, že právě dělám…?“

Z praxe
Malířský mistr říká svému učňovi:
„Jdi do vedlejší místnosti a natři okna.“
Učeň se po chvíli vrátí, otevře dveře a ptá se:
„Pane mistr, prosím vás, i rámy?“

Z práce
„Proč jste přišel o dvě hodiny později do práce?“
„Včera jste mi řekl, abych si noviny přečetl doma…“

Z paneláku
Sebevrah se rozhodne, že vyskočí z okna. Tak tedy skočí a jak tak letí, tak si
počítá patra:
„Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, šest, sedm, …. mně se snad
někde chytly kšandy.“

Mistrovství
Čínští kati jsou pyšní na své mistrovství. Jeden z nich říká své oběti:
„Můj úder mečem bude tak dokonalý, že ho ani nepocítíš!“
Odsouzenec skepticky kroutí hlavou.
„Vsaďme se!“
Vsadí se. Vzápětí řekne kat:
„Hotovo. Cítil jsi něco?“
„Nic. Co jsem měl cítit?“
„Zkus sklonit hlavu.“

Divný sny
Baví se dva kamarádi:
„Člověče, já měl včera ale blbej sen. Spím a najednou ke mě ve snu
přijde takovej hnusnej trpaslík a začal mě lákat na záchod. A pořád na mě:
‚Pojď chcát, pojď chcát…‘
No a ráno jsem se probudil a měl jsem pochcanou celou postel.“
Druhý den:
„No, hele včera to bylo to samý, zase se objevil a:
‚Pojď chcát, pojď chcát…‘
a ráno zase.“
„Tak víš co? Jestli zase přijde, tak mu řekni, ať dá pokoj, že už jsi byl.“
Třetí den:
„No, zase přišel:
‚Pojď chcát, pojď chcát…‘
‚Nejdu, už sem byl,‘ já na to, a on:
‚Neva, tak pojď srát…'“

Koktavý v metru
Přijde takhle koktavý do metra a ptá se jednoho:
„Ko ko ko kolik je ho ho ho hodin??“
Cestující mlčí a mlčí a tak pán se zeptá jiného a pak odejde, načež
ostatní se ptají toho tichého:
„Proč jste mu, chlape, neodpověděl??!!“
„Bál js js jsem s se že mi rrr ro zbi bije hu hu hubu.“

Děda na konári
Taková ta strmá propast, v ní ze skály roste cosi jako silnější větev. Té větve
se jednou rukou drží děda, ve druhé drží knihu a spokojeně si čte. Nahoře se
objeví mladík, lehne si ke kraji propasti a volá dolů:
„Dědečku, slyšel jsem, že prý jste kouzelný dědeček!“
Děda se jen tak pustí větve, nasliní si prst, obrátí stránku v knize a jak se
znova chytá větve, tak akorát povídá:
„Kam ty mladý choděj na takový blbosti.“

Osobnosti
Arnold Schwarzenegger to má dlouhé.
Helmut Kohl to má krátké.
Madonna to nemá vůbec.
Papež to má, ale nepoužívá to.
Co je to?
Příjmení.

Meteorologie v praxi
Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima.
Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne:
„Nevím, Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“
Tak indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova.
Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá:
„Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.“
Indiáni zase odejdou a štípají dříví, ale šamanovi už je to blbý, a tak se jde
zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. A tam mu odpoví:
„My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípaj dříví.“

O penězích
Potká se pan Novák s panem Koudelkou a pan Novák se ptá:
„Pane Koudelka, měl byste radši tyfus nebo milión korun?“
„To jsou mi ale blbý otázky.“
„No možná se vám zdaj blbý, ale odpovězte mi, prosím.“
„No to je jasné, že bych radši ten milión korun!“
„Tak vidíte, jak jste blbej. Milionář musí umřít každý, ale z
nemocných tyfem umírá jen asi 30 procent.“

Z domova
Takhle sem jednou zametal. Najednou vám koukám a co nevidím:
Smetí mi utíká z lopatky. Podívám se blíž a vidím, že jsou to mravenci.

Z televize
„Tak jsem se konečně dostal do televize.“
„A jak ses tam dostal?“
„Odšrouboval jsem zadní stěnu.“

Z pohádky
Přijde Karkulka za babičkou a ptá se:
„Babičko, proč máš tak velké uši?“
„Abych tě lépe slyšela.“
„Proč máš tak velké oči?“
„Nečum na mě, když sedím na záchodě!“

Cyklista
Jede chlap po ulici na kole a chodec na něj volá:
„Hej, pane, drnčí vám blatník.“
„Cože?“
„Drnčí vám blatník!“
„Cože?“
„Drnčí vám blatník!!!!“
„Cože? Ja neslyším, drnčí mi blatník!“

Účetní
Mafie si najme účetního, který je němý a hluchý, aby nemohl nic prozradit, kdyby
byly trable s policií. Obchody zdárně kvetou, až jednou se z konta ztratí
padesát tisíc dolarů. Mafiáni seženou chlápka, který umí znakovou řeč, a jdou za
účetním. Mafiáni se ptají, kde jsou ty peníze. Chlápek tlumočí účetnímu. Ten mu
znakovou řečí říká:
„Já nevím, moje knihy jsou v pořádku.“
Chlápek říká mafiánovi:
„Říká, že o ničem neví, že má knihy v pořádku.“
„Řekni mu, že když se nepřizná, zastřelíme ho.“
Chlápek vyřizuje a účetní znovu, že o ničem neví.
„Říká, že fakt o ničem neví.“
Mafián vytáhne pistoli a říká:
„Řekni mu, že má poslední šanci se přiznat a zachránit si život.“
Chlápek vyřizuje. četní na něj znakovou řečí:
„Ať mě nezabíjí! Peníze jsou na zahradě mezi dvěma jabloněmi u plotu.“
Chlápek vyřizuje:
„Říká, že nic neví.“

Jak vědci hasí
Víte jaký je rozdíl mezi inženýrem, fyzikem a matematikem?
Představte si situaci, že spíte v hotelu a na vašem pokoji začne hořet.
Co udělá inženýr:
Probudí se, zjistí, že na pokoji hoří, vezme kýbl, napustí ho vodou,
uhasí požár a jde spát.
Fyzik:
Probudí se, zjistí, že hoří, vypočítá si, kolik bude potřebovat vody na uhašení,
zjistí, že 4.3 litru, napustí do kýblu 4.3 litru vody, uleje oheň a jde
spát.
No a matematik se probudí, zjistí, že hoří, půjde ke kohoutku, pustí vodu,
zjistí, že řešení existuje, zavře vodu a jde spát.

Okupace
„Ej, bača, pěkný kožuch máš. Kdes‘ ho sehnal???“
„Od partizánů.“
„Ej, moc pěkný, dej mě ho.“
„Eeeee, sám si zastřel.“

O lidech
„Bij mě, muč mě!“ prosí masochista sadistu.
„Ne,“ odvětí sadista krutě.

Na vojně
Syn jde na vojnu, tak mu otec dá poštovního holuba, aby mohl poslat domů zprávu.
Po třech měsících se syn dostane domů a diví se, že mu neposlali ani buchty, o
které si psal. Oni mu zase vyčítali, že o sobe nedal vůbec vědět. Vtom někdo
klepe na dveře, otec jde otevřít, vratí se a dá synovi hroznou facku a říká:
„Ty vole, příště, až budeš posílat poštovního holuba,
tak mu rozvaž křídla, došel pěšky.“

Záchrana před sebevraždou
Jeden chlápek, hudebník, přijde při autonehodě o ruku. Je tím hrozně deprimován
a neví, co si počít. Nakonec se rozhodne spáchat sebevraždu. Vyleze na nejvyšší
budovu v okolí s úmyslem skočit přes okraj a rozplácnout se dole. Když přijde
k zábradlí, všimne si, že dole je nějaký chlap, který nemá ani jednu ruku,
ale přesto vesele poskakuje kolem dokola a evidentně je zcela šťastný.
Zamyslí se nad tím a říká si, proč by měl spáchat sebevraždu, když ten tam dole
je na tom hůř a přesto spokojeně žije. Sejde tedy dolů a přijde k tomu bezrukému
a ptá se ho, proč je tak šťastný, že tak radostně poskakuje. Bezruký odpovídá:
„Ja nejsem šťastnej. Mě jenom svědí zadek a nemůžu se tam podrbat.“

Slušné děvče
„Sedněte si, babičko,“ vstává mladá dívka.
„Jenom seď, děvenko, já na příští zastávce vystupuju!“
„Jen si sedněte, babičko, nejste v tramvaji, ale v čekárně u doktora!“

Přesný čas
„Kolik je hodin?“
„Za pět minut.“
„Za pět minut kolik?“
„Nevím, mám jen velkou ručičku!“

Kouření
Jestli vás nezabije kouření, tak vás zabijou ceny tabáku.

Poslední slova
Poslední den v roce vedou odsouzence na smrt. Odsouzenec je ale
podezřele veselý, pozpěvuje si a vesele poskakuje.
Katovi už to připadá divné a tak mu to nedá, že se konečně zeptá:
„Člověče, víte vůbec, co vás čeká!?“
„Vím! Konečně budu jednou na Silvestra pořádně sťatej!“

Měření
Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a
úkol změřit pomocí něj výšku jedné vysoké budovy.
Chemik velmi pečlivě změřil atmosférický tlak u paty budovy. Pak jel
výtahem až na střechu a změřil tam také atmosférický tlak. Pak vytáhl
kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosférických tlaků.
Inženýr jel hned výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci
na mytí oken zvenku, přivázal k němu barometr. Pak jej spouštěl ze střechy až na
úroveň terénu. Pak jej vytáhl zpátky a přitom změřil výšku budovy v
‚rozpaženích‘, což prý je asi metr a půl.
Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy.
Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného
pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy.
Obchodník vůbec nejel nikam. V přízemí zašel za správcem domu a řekl mu:
„Když mi povíte, jak je tenhle dům vysoký, dám vám tenhle prima barometr.“

Název knihy
Mladý autor konzultuje název své prvotiny se zkušeným spisovatelem.
„No, máš tam bubny a totemy?“ táže se klasik.
„Nemám.“
„Tak ji prostě nazvi Bez bubnů a totemů.“

Starosti po telefonu
Matfyzák a matfyzačka si telefonují:
„Víš, Petře, já jsem to tentokrát nedostala…“
„Vždyť jsem ti taky nic neposílal.“

Sousedi
O půlnoci zvoní zvonek u Vonášků.
„Kdo je?“
„Soused.“
„A co chcete, člověče, takhle pozdě v noci?“
„Máte česnek?“
„Nemáme!“
Asi za půl hodiny zvoní zvonek znovu.
„Kdo je?!“
„Soused.“
„A co pořád chcete?!“
„Nic, nesu vám česnek.“

Malomocnej v base
Sejde se malomocnej s koktavým v kriminále. Malomocnýmu upadne prst, tak ho
hodí z okna. Koktavej na to:
„Zzzzzzz.“
Malomocnýmu upadne druhej. Koktavej zase jen:
„Zzzzz.“
Upadne třetí, zase ho hodí z okna a koktavej:
„Zzzzzzzddddrrrháš?“

Krutá nehoda
„Paní Veselá, mám pro vás smutnou zprávu, váš manžel dnes spadl pod vlak.
Mohu vás poprosit, jestli byste ho nešla identifikovat?“
„Pokud je to nutné, tak samozřejmě.“
„Bohužel ano, ale vemte si aspoň jeden den dovolené,
identifikace bude probíhat na trase Vsetín – Liberec.“

Veselý drát
„Haló, Maxi!“
„Haló, neslyším vás…“
„Maxi!“
„Neslyším…“
„Maaxxxiii!!“
„Neslyším, mluvte hlasitěji!“
„Maaaaxxxiiiii!!!!!“
„Co tak řvete, tady je záznamník!!!“

Blbost je všudypřítomná
Čumí chlapík do propasti a říká stále:
„…563, 563, 563, 563, 563, 563, 563 …“
Přijde k němu druhý a ptá se:
„Prosím vás, co tam vidíte tak zajimavýho?“.
„No jen se podívejte.“
Tak se chlapík nahne, aby se podíval. První ho tam strčí a říká:
„…564, 564, 564, 564 …“

Psychologie
Napoleon odpočíval ve svém stanu, když tu náhle vrazil dovnitř sluha a volá:
„Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich milión!!“
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.“
Pak Napoleon odešel a po pár hodinách se vrátil z vítězné bitvy.
Sluha se ho ptá, k čemu byla to červená košile, a Napoleon odpovídá:
„Milý Jeane, to je psychologická záležitost. Když mám červenou
košili, vojáci neuvidí krev, kdybych byl zraněn, a tudíž se nebudou obávat,
že bych mohl zemřít.“
O pár hodin později opět sluha přiběhne:
„Pane, Angličani! Přicházejí! Jsou jich tři milióny!!“
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.“
Opět se Napoleon vrátí z bitvy jako vítěz.
Druhý den ráno sluha přibíhá a volá:
„Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich šest miliónů!! Tady je vaše
červená košile!“
„Ne, Jeane, jestli jich je šest miliónů, pak to znamená, že je čas
na moje hnědé kalhoty.“

Z lovu
Sejdou se takhle jednou dva lovci, jeden má překrásnou liščí kůži.
Ten druhý mu závidí a tak se zeptá:
„Člověče, jak jsi dostal takovou lišku?“
„No, přišel jsem k noře, zařval jsem Hůůůů, liška vyběhla ven
a já ji střelil.“
Za týden se potkají znova, a ten jeden zrovna s sebou nese velkou medvědí kůži.
Ten druhý se zase ptá, a ten první vypráví:
„No, přišel jsem k sluji, zařval jsem Hůůůů, medvěd vyběhl ven
a já ho střelil.“
Třetí týden se potkají, a ten jeden je celý zafáčovaný a zasádrovaný, jednu
ruku vůbec nemá. Na zvědavé dotazy spustí:
„No, přišel jsem k obrovský sluji, zařval jsem Hůůůů, zevnitř se ozvalo
taky Hůůůůůůů a vyjel vlak…“

Xicht
Potkaj se dva kamarádi:
„Ty se tváříš, jako když ti uletěly včely. To ti zase stará udělala
k obědu hrachovou kaši, co?“
„Ne, měl jsem uzený koleno, ale uletěly mě včely.“

Jak to vidí oni
Přistáli takhle ufoni tajně na zemi a po čtrnácti dnech zkoumání došli k závěru,
že dominantním druhem na Zemi jsou stroje. Řekli si, že na nějakém odlehlejším
místě zkusí navázat kontakt. Záblesk světla, a na pouštní silnici u benzínové
pumpy stojí ufon. Dojde na pár metrů k jednomu stojanu a povídá vysokým
synteticky znějícím hlasem v lámané angličtině:
„Doveď mne ke svému veliteli.“
Stojan samozřejmě neodpověděl, tak to ufon zkusil znovu, trochu hlasitěji:
„Doveď mne ke svému veliteli!“
Stojan zase nic, tak ufon rozepnul pouzdro u opasku, vytáhl paprskomet, odjistil
ho a zařval:
„Doveď mne ke svému veliteli!!!“
Stojan byl bezpochyby vyděšen k smrti, ale neřekl ani slovo. Tak ufon zmáčknul
spoušť a z jeho paprskometu model 8A vyrazil paprsek. Celá pumpa během vteřiny
zmizela, výbuch odhodil ufona několik stovek metrů daleko do pouště. Po chvíli
poblíž přistála kosmická loď a ufona naložila. Když se probral, velitel mu říká:
„Vidíš, já jsem ti říkal, aby sis nezahrával s frajerem, kterej si
omotá péro kolem hlavy a strčí si ho do ucha…“

Bez dubléra
Režisér říká herci:
„V příští scéně skočíte z mostu do vody.“
„Ale já neumím plavat,“ odpoví herec.
„To nevadí, stejně už je to poslední záběr.“

Věštba
Přijde chlap za cikánkou, aby mu věštila z ruky. Cikánka od něho vezme peníze a
začne si prohlížet ruku a za chvíli z ní vypadne, že bude žít hodně dlouho.
Chlap je spokojen a odchází. Jak vyjde na ulici, tak ho přejede auto a je po
něm. Cikánka to vidí z okna a jen tak pro sebe si povídá:
„Jak ten čas letí…“

Každému, co jeho je
A Pánbůh pravil:
„Každý, kdo má inteligenci na úrovni kulečníkové koule,
ať taky tak vypadá,“ a stvořil skinheada.

Holmes na výletě
Sherlock Holmes a Dr. Watson vyjeli do přírody. Večer unaveni ulehli do stanu.
Holmes se v noci probudil, šťouchl do Watsona a když jej vzbudil, povídá:
„Drahý Watsone, vidíte ty jasné hvězdy? Všiml jste si, jak je jasné
nebe? Co z toho můžete vyvodit?“
„Tedy, toto nám jasně říká, že zítra bude suché a slunečné počasí.
„Ne, Watsone, je to mnohem jednodušší. Znamená to pouze, že nám
někdo ukradl stan.“

Logopedie
Potkají se dva koktaví kamarádi:
„Nnnnazdar Pppepo, ttak cco, jjjak sse mmmáš?“
„Aaale jjo, dddobrý.“
„Nnno a ccco tten ttvuj lllogopppedickej kkkurz?“
„Aaale jjjo, dddobrý, ppposlouchej: Třistatřiatřicet stříbrných
stříkaček stříkalo přes třistatřiatřicet stříbrných střech.“
„Nnnno ttto jje úúplně ssskvělý, nnne?“
„Aaaale jjo, kkdyž oono nna ttto zzas ttak ččasto nnepřijde řřeč…“

Průzkum bojem
„Nic mi do toho není,“ začala opatrně sousedka paní Novákové,
„ale nevšimla jste si, jak začala vaše dcera usilovně plést dětské oblečky?“
„Jasně, všimla jsem si. Víte, jak jsem ráda, že ta potvora začala
dělat něco užitečnějšího, než jen pořád běhat za chlapama?“

Řemeslnická rozkoš
Do kovárny přijde návštěvník.,a co nevidí:kovář si položí svůj úd na kovadlinu,
udeří do něho velikým kladivem a děsně zařve.
„Co to proboha děláte?“ diví se host.
„Co dělám?“ rozvážně na to umouněnec, „dělám si rozkoš.“
„Rozkoš?! Jakápak tohle může být rozkoš?“
„To byste se divil. Dokážete si vůbec představit tu slast,
když se někdy netrefím?!“

Ozvěny dne
„Byl jsem na dovolené v Tatrách. Tam byla nádherná ozvěna!
ednou jsem zavolal ‚haló‘ a ozvalo se to ještě pětkrát!“
„To je nic. U nás v paneláku stačí jednou kýchnout,
a ozve se desetkrát ‚Na zdraví‘!“

Hovory na salaši
To takhle jednou zajdou výletníci na salaš a povídají s bačou:
„Tak co, bačo, jak se mají ovce?“
„No, černé dobře.“
„A co bílé, bačo?“
„No, bílé taky dobře.“
„A zdravé jsou, bačo?“
„No černé jsou zdravé.“
„A co bílé?“
„No bílé jsou taky zdravé.“
„A dojí dobře, bačo?“
„No černé dojí, dojí dobře.“
„A co bílé, bačo?“
„Ale, aj bílé dojí dobře.“
„Bačo, a proč je pořád dělíš na černé a bílé?“
„No černé jsou přece moje.“
„A co bílé, bačo?“
„No ty jsou taky moje…“

Nehoda na celý život
Víte, proč Mánička přisla o oko?
Roztáhla nohy a řekla Hurvínkovi:
„Poznamenej mě na celý život.“

Civilizační choroby
Dost blbá civilizační choroba je,
když má včela alergii na pyl.

Jak se učí plavat
„Umíte plavat?“
„Ano.“
„A kde jste se to naučil?“
„Ve vodě.“

Budoucí holič
Sedí takhle chlap u holiče a holí ho učedník. A najednou, jak ho tak holí,
tak ho řízne do tváře. Uvidí to mistr a přiběhne k učňovi a chce mu dát facku.
Ale učeň se sehne a mistr ji vypálí tomu zákazníkovi, honem se omlouvá a odejde.
Tak učeň pokračuje v holení a řízne zákazníka ještě na druhé tváři,
opakuje se tatáž příhoda s fackou. No a učeň dál pokračuje
a najednou uřízne zákazníkovi ucho a povídá:
„Seberte si to ucho a vypadněte, nebo vás mistr zabije!“

Život je pes
Povídají si dvě paní na ulici:
„To víte, že včera přejeli vedle v ulici kominíka?“
„Ne, nevím, ale je to hrozné. Dneska už si člověk nemůže být jistej
před autama ani na střeše.“

Plány do budoucna
„Miláčku, tak mne napadá, že až jeden z nás dvou zemře, že se
odstěhuju do Karlových Varů.“

Na procházce
Dva pánové jdou proti sobě v parku po cestě a oba za sebou táhnou pravou nohu.
Jeden se na druhého s porozuměním podívá, ukáže si na nohu a říká:
„Kuvajt, 1993.“
A druhý ukáže palcem za sebe a říká:
„Psí hovno, deset metrů zpátky.“

Hot-line
V pojišťovně zvoní telefon:
„Haló, mohu si u vás dát pojistit dům po telefonu?“
„Bohužel, musíte se dostavit osobně.“
„Škoda, to teda radši zavolám hasiče.“

Vydírání
Mr. Canderwood dostal jednou dopis tohoto znění:
„Ihned pošli tisíc dolarů, nebo tě vyzradím!“
Poslal.
Asi po měsíci došel další dopis:
„Ihned pošli deset tisíc dolarů, nebo tě vyzradím!“
Poslal.
Zase po měsíci došel další dopis:
„Ihned pošli sto tisíc dolarů, nebo tě vyzradím!“
Mr. Canderwood tentokrát poslal poštou objemný balík s dodatkem:
„Tiskni si to sám, kdo ti má stačit?“

Recept na dlouhověkost
Televizní pracovníci se vypravili na návštěvu za devadesátiletým stařečkem.
Přijedou tam, chaloupka jako klícka, dědeček jako cibulička, vonělo tam kafe.
Oni se ho ptají:
„Dědečku, jak je to možné, že jste se dožil tak požehnaného
věku?“
„To dělají ženský, že si jich nevšímám. Sám si vařím, sám si peru,
já dělám všechno sám.“
Najednou si reportéři všimli, že v rohu chalupy stojí kosa. Ptají se:
„Dědečku, vy ještě v tomto věku kosíte trávu?“
On povídá:
„Ba ne, včera sem přišla taková potvora zubatá, tak jsem ji třikrát
pomiloval a ona byla tak zblblá, že si tu zapomněla vercajk.“

Telepatie
Manžel se vrací domů pozdě:
„Kdes byl tak dlouho? A hlavně mi netvrď, že v práci!“
„Promiň, ale byl jsem v práci. Ale všichni odešli a mne zapomněli vzbudit.“

Kompletní služby
Sedí bača před bačovnou, přijdou turisti a ptají se:
„Bačo, sejra máš?“
„Mám, ale nedám.“
„Hm, bačo, a mlíko máš?“
„Mám, ale nedám.“
„Bačo, a co žinčicu, máš?“
„Mám, ale nedám.“
Tak turisti se zklamaně otočí a lezou dolů do vsi ze svahu. Kdyz už jsou
skoro dole, objeví se nad nimi ve stráni bača a volá:
„Vraťte sa, vraťte sa!“
Turisti se zaradujou, že si to bača přece jenom rozmyslel, a drápají se zase
svahem nahoru. Když dolezou před bačovnu, sedí tam bača, vyndá fajfku z huby
a povídá:
„Aj tvaroh mám, ale nedám.“

Sova
Leží dva vandráci u kolejí, oba bez nohou. A jeden říká druhému:
„Ja jsem ti říkal, že sova houká jinak!“

Klimatické trable
Tři horolezci zdolávají vysokou horu někde v Himálájích. Když se dostanou
nahoru, sthrne se šílená bouře, která trvá několik dní. Tak jsou zavření ve
stanu a čekají, ale pomalu jim docházejí zásoby. Když už je jasné, že jsou
jejich dny sečteny, začnou se vroucně modlit k Bohu, aby je zachránil. Bůh se
jim zjeví na nebesích a říká:
„Dobrá, jste dobří křesťané, zachráním vás. Rozběhněte se k okraji a
skočte a při tom vyslovte své přání, kam chcete dopadnout a já to zařídím.“
První horolezec překoná strach a nejistotu, rozběhne se, odrazí, zavře oči a
říká:
„Do hromady peřin!“
Pár stovek metrů pod ním se objeví obrovský kopec načechraných peřin a chlápek
pohodlně přistane. Druhý vidí, že to asi funguje, tak se taky rozběhne, zavře
oči a řekne:
„Do obrovské kupky sena!“
Stane se. Třetí je na řadě. Rozběhne se, na kraji zakopne a řekne:
„Do prdele, auvajs!“
„…………. mlask!“

Hluboká studna
Dva turisté putují po kraji. Najednou přijdou k takové té klasické studně, nad
kterou stojí trosky rumpálu. Koukají dolů a nemůžou dohlídnout dna, tak si
říkají, že to zkusí nějak změřit. Tak pustí dolů kámen. Po půl minutě si říkají,
že to asi chce větší kámen, aby bylo slyšet, až dopadne. Tak zkusí pořádný šutr,
ale taky nic neslyší. Tak hledají, co by ještě mohli hodit dolů. Najdou kousek
dál železniční pražec, tak ho donesou ke studni a šup s ním dolů. Ale zase vůbec
nic neslyší. Když se chystají odejít, najednou vidí, jak se k nim zdálky něco
žene. Když se to přiblíží, poznají, že je to koza. Vypadá pěkně splašeně, oni
jen tak tak uskočí, koza proběhne kolem nich a šup, skočí do studny.
To už je na ty dva moc a tak jdou raději rychle dál. Po pár minutách potkají nějakého
starého chlápka a ten se jich ptá:
„Neviděli jste někde tady okolo moji kozu?“
„Viděli jsme nějakou kozu, před chvilkou skočila rovnou do té
studny, co je támhletím směrem!“
„Hm, tak to nebyla ta moje, já jsem ji měl přivázanou k železničnímu pražci.“

Mafie
Jak poznáte mafiána intelektuála?
Předloží vám nabídku, kterou nemůžete pochopit.

Dva koktaví
Stojí dva koktaví u lisu a vyrábějí z takových kovových
hranolů lopaty. Až jeden povídá:
„Hele, t-t-teď zkusíme
u-u-udělat kru-krumpáč. Já řeknu T-TEĎ, a ty t-to p-p-pustíš,
a pak řeknu DOST a t-ty t-t-to z-z-z-zastavíš.“
„Tak TEĎ!“
„D-d-d-do-do-do-do – k-ku-kurva, zase lopata!“

Vizionářká ryba
Rybaří takhle jeden spokojenej zazobanec na svý jachtě a najednou vytáhne
malou zlatou rybku.
„Pusť mě zpět do vody, splním ti přání.“
Chlápek tak přemýšlí, že vlastně mu nic nechybí, ale nakonec ho napadne jedna
věc, tak rybku hodí do vody a povídá:
„Chtěl bych vědět, co budu v příštím životě.“
„Mno, to bych zrovna neměla plnit, takový přání, ale dala jsem
slovo, tak dobře. Budeš fotbalový rozhodčí.“
„Já a fotbalový rozhodčí? Já jsem se o fotbal nikdy nezajímal,
pravidla pořádně neznám, třeba vůbec nevím, co je takovej ofsajd.“
„Tak se to fofrem nauč, zítra pískáš ve Wembley.“

Ze statku
Přijde mladík pro Aničku. Maminka otevře a říká:
„Musíte chvilku počkat, Anička jenom dojí.“
„Vy máte kravku?“
„Ne, proč?“
„Tak co dojí?“
„Kuře.“

Dobré výmluvy
Baví se dva ředitelé:
„Víte, pane kolego, že ve vašem závodě pracuje můj vnuk?“
„Ano, vím, je to velice vtipný člověk. Právě, když tady minulý týden hrál
Real Madrid, bral si volno na váš pohřeb.“

Z dovolené
Ostravák se vrátí z dovolené v Tatrách a praví svým kámošům:
„Představte si, že v těch Tatrách mají vzduch, co není vidět.“

Geniální vrátný
To vám takhle konstruktéři staví letadlo. No a když je hotové, postaví ho na
dráhu a následuje první letová zkouška. Letadlo se rozjíždí, už je skoro
ve vzduchu a najednou práááásk! Ulomí se obě křídla. Konstruktéři na to čumí,
kroutí hlavama, jenom vrátný sedí v budce a furt:
„To je jasný, to je jasný…“
Konstruktéři počítají a počítají, zesílí křídla, postaví letadlo na rampu a
nakopnou to. Rozjezd, už vzlétá a najednou prááásk! Ulomí se křídla. Nikdo
nechápe, konstruktéři zírají, jen vrátný pořád mele svou:
„To je jasný, to je jasný…“
Konstruktéři zase počítají a lámou si hlavy, zesílí křídla znovu,
postaví letadlo na dráhu. Nabírá rychlost, už se odlepuje a najednou
prááásk! Zase se ulomí křídla. Konstruktéři šílí, rvou si vlasy, jen vrátný furt:
„To je jasný, to je jasný…“
Konstruktéři se ale naštvou a říkají:
„Hele, vrátnej, drž už hubu! Když ses tak chytrej, tak to běž
spravit sám!“
„Ale bezevšeho, pánové.“
Přijde do montážní haly, vezme vrtačku a v místě připojení křídel k trupu začne
vrtat díry. Konstruktéři nechápou a nevěří, ale vrátnej je uklidňuje, že to
určitě bude fungovat. A taky jo, letadlo se napoprvé perfektně odlepí, udělá
zkušební okruh a přistane. Konstruktéři se ptají, jak to ten vrátný dokázal a on
říká:
„Žádná genialita v tom není. Já dřív dělal ve fabrice na toaletní
papír, a tam, co to bylo děrovaný, se to nikdy neutrhlo.“

Po fotbale
Kecajú dva fotbaloví fanúšci.
„Tuš se přectav, človječe,“ praví ten první z nich, „že jak sem byl na zápase,
akurát v ten čas u nás v chalupě začalo hořet!“
„To je strašné, ni?! I jak to skončilo??“
„Chválabohu dobře! Vyhráli zme!“

Zahradní párty
Nóbl panička uspořádala zahradní párty. Jeden z hostů se chvilku nudil a
tak kouká, jak na druhém konci zahrady pracují dva zahradníci. Jeden se zrovna
rýpe v zemi a ten druhý najednou z ničeho nic vyskočí a předvede nádherné,
prudké taneční figury. Host je úplně unesen a říká hostitelce:
„Ten chlápek tancuje tak báječně, že bych mu zaplatil tisícovku,
kdyby to přišel předvést do našeho kursu aerobiku.“
Hostitelka pak druhému zahradníkovi řekne o tomhle návrhu a ten volá na
prvního:
„Hej, Pepo, myslíš, že za tisícovku bys znova šlápnul na ty hrábě?“

To jsou lidi
Po oslavě ráno manželka uklízí a říká manželovi:
„To jsou dneska lidi. Představ si, zmizely dvě sklenice!“
„Které?“
„No ty s tím nápisem Hotel International.“

Kšefty v base
Nastoupí chlápek do vězení. Staří mazáci mu říkají, aby zabouchal na dozorce a
řekl si o dvanáctku Plzeň. Chlápek to teda udělá. Dozorce přijde, chlápek se
nakloní k okýnku řekne si o tu dvanáctku. Dostane šílenou ránu pěstí. Když se za
pár minut probere, zabouchá znova. Dozorce přijde, nakoukne a dostane ránu
zpátky se slovy:
„Tady vracím flašku.“

Utopená
Dva kluci jsou na prázdninách na vesnici. Leží si tak u rybníka a opalují se.
A najednou projde kolem velice pěkná dívka v bikinách. Ten jeden povídá:
„Člověče, ta kdyby se topila, tak bych pro ni i skočil.“
A co čert nechtěl, ta dívka vstoupí do vody, chvíli si plave a najednou se nad
ní uzavře hladina. Samozřejmě, že ten kluk hned běží, skáče šipku do vody a
po chvíli vytáhne dívku z vody. Pak se obvyklými masážemi a pohyby snaží
dívku přivést k životu. To se však nedaří, tak ten druhý kluk mu poradí, ať
vyzkouší dýchání z úst do úst. Ovšem ani po tomto vyčerpávajícím úkonu se mu
nepodaří přivést dívku k životu. Po chvilce ten, co dýchal, říká:
„Člověče, jí nějak smrdí z huby!!!!“
A ten druhý na to:
„Se nediv ty blbče, tamta měla bikiny a tady ta má brusle.“

Trik na nespavost
Potkají se dva dědci, baví se o všem možném a najednou ten jeden povídá:
„Člověče, Ferenc, já mám hrozný problémy se spaním, ne a ne usnout.“
„Tak to dělej jako já. Já počítám do tří a pak už tutově usnu.“
„Fakt, jo? Jen do tří?“
„No, někdy teda i do půl čtvrtý…“

Sokratova rétorika
Za prchajícím člověkem běžel ozbrojenec a volal na Sokrata:
„Zadrž ho, je to vrah!“
Sokrates se však ani nehnul a pronásledovaný utekl. Ozbrojenec doběhl k
filosofovi a zlostně se ho ptal:
„Proč jsi toho vraha nezadržel?“
„Vrah? Co tím myslíš?“ odpověděl mu Sokrates.
„To je otázka? Vrah je přece člověk, který zabíjí.“
„Tedy řezník?“
„Nesmysl, myslím člověka, který usmrtí jiného člověka.“
„Aha, voják.“
„Ne, myslím takového, který usmrtí člověka v době míru.“
„Už rozumím, myslíš kata.“
„U všech rohatých! Myslím člověka, který zabije druhého člověka v jeho domě!“
„Ale proč jsi to hned neřekl, že jde o lékaře?“

Z Beverly Hills
Jde Brandon se Stevem po ulici a Stevovi se rozváže tkanička, tak zastaví a ohne
se. Brandon se k němu otočí, položí mu ruku na rameno, nasadí vážný výraz,
upřímně se mu podívá do očí a říká:
„Ty, Steve, nechceš si o tom promluvit?“

Kšandy
Chlápek jde po lese a vidí druhýho, jak tak na bobku sedí za křovím, oči
vypoulený, no hádejte, co tak asi tam dělá… A ten druhej na něj volá:
„Pane, serete si na kšandy!“
„Cože?“
„Pane, serete si na kšandy!!!“
„Cože???“
„Pane, serete si na kšandy!!!!!!“
„Jo kšandy? Na ty já seru!“

Slovní hříčky
„Popleto, řekni mi číslo a já ti řeknu rým.“
„Tak třeba – tři.“
„Prdel si vytři!“
„A teď ty.“
„Pět.“
„Prdel si vytři a dvě ti zbydou!!!“

Kouzelná studánka
Takhle se tři mrzáci procházejí po lese: slepej, hluchej a chromej.
A najednou najdou kouzelnou studánku s nápisem Uzdravující voda.
Tak ten slepej si cákne do očí, a říká:
„Já vidím, hurá.“
Ten hluchej si cákne do uší, a říká:
„Jéé, já slyším.“
A ten chromej tam vjede na kriplkáře, vyjede zase ven a říká:
„Kurvafix, já mám nový galusky!“

Chytrej a blbec
Potká se chytrej s blbcem a ten chytrej říká tomu blbcovi:
„Koukej, pojď, budeme hádat, jestli ty neuhodneš, dáš
mi pětku a jestli neuhodnu já, dám ti kilo.“
„Hmmm… dobře,“ na to ten blbej.
„Má to čtyři nohy a stojí to u stolu, co to je?“ zeptá se ten chytrej.
„Hmm, nevím, tady máš pětku.“
Na to ten blbej:
„Má to čtyři nohy a když to vstane, tak to má nohy
tři – co to je?“
Chytrej se zamyslí a za chvíli beznadějně odpoví:
„No to ti teda opravdu nevím, člověče, tady máš kilo – ale jen tak
ze zajímavosti – co to je?“
„Hmm, nevím, tady máš pětku…“

Ze života
3.5 (70%) 2 hlasůs