O květináři
Jeden květinář tuhle přišel o práci, ale mohl si za to sám. Vždycky popletl
objednávky. Jedna žena dostala kytky, objednané manželem, který byl na služební
cestě. Byla poněkud překvapena, když u kytice našla lísteček:
„Přijměte naši upřímnou soustrast.“
Daleko více však byla překvapena právě ovdovělá žena,
z jejíž kytice vypadl lísteček:
„Je tu tepleji, než jsem myslel. Škoda, že tu nejsi také.“

Nedostatkové zboží
Přijde pán do železářství a ptá se prodavače:
„Dobrý den, prosil bych nějaky dobrý bezpečnostní zámek.“
„Nemáme.“
„Hmm… tak nějaky obyčejný bezpečnostní zámek?“
„Nemáme!“
„A co takhle obyčejný patentní zámek?“
„Nemáme!“
„A co obyčejný zámek???“
„Nemáme!!!“
„Tak proč proboha máte vůbec otevřeno???“
„No nemáme zámek.“

Ozbrojená loupež
Přijde chlápek do hospody, zamíří si to k pultu. Vytáhne pistoli,
namíří na hlavu a praví:
„Ty dát prachy, jinak já zastřelit.“
Hospodskej na něj koukne, chvíli přemýšlí a pak řekne NE.
Chlápek zmáčkne spoušť a zastřelí se.
Hospodskej zavrtí hlavou a křikne do kuchyně:
„Ty, Pepo, už jsi byl pro maso?“
„Ne.“
„Tak vem míň hovězího, jeden vůl se nám donesl až sem.“

Domluva jak má být
Majitel restaurace přijde první den na kontrolu a ptá se číšníka:
„Byl tu někdo?“
„Ano, já.“
„Sakra, ptám se, jestli někdo přišel!“
„Ano, vy.“

Divné ceny
Přijde chlápek takhle do krámu, prohlíží si myčku na nádobí a diví se, že nikde
není napsaná cena. Ptá se tedy prodavače:
„Prosím vás, kolik stojí tahle myčka?“
„Sto korun, pane.“
„Cože? Vy si snad děláte legraci, ne?“
Chlápek se začne rozhlížet, kde je schovaná skrytá kamera, kdo se na jěho účet
baví, ale všechno vypadá normálně. Řekne si tedy, co už, a koupí. A rovnou se
zeptá, co stojí ta velká hi-fi věž. Dozví se opět, že sto korun.
Postupně takhle vybere půlku krámu, ale pak mu to nedá a ptá se prodavače, proč
je to všechno tak levné. Prodavač mu říká:
„Víte, majitel tohohle obchodu mi v mojí pracovní době chodí za ženou.
Zrovna teďka je určitě u ní. Takže, co dělá on mé ženě, dělám já jeho obchodu.“

Náročný pohřeb
Přišla takhle žena do pohřebního ústavu dojednat podrobnosti pohřbu svého
manžela. Řekla řediteli ústavu, že chce, aby byl její manžel pohřben v tmavě
modrém obleku. On se jí zeptal:
„Nebylo by jednodušší jej pohřbít v tom černém obleku, který má na sobě?“
Ale ona trvala na svém a dokonce mu k tomuto účelu dala nevyplněný šek.
Když nastal čas obřadu, vdova se dostavila na hřbitov a vidí, že její manžel
leží v rakvi v krásném tmavě modrém obleku. Přistoupila tedy k řediteli ústavu
a pochválila ho, že se jí oblek velmi líbí. Pak se zeptala na cenu. On říká:
„Víte, vlastně to nestálo ani korunu. Totiž, stala se velmi zajímavá
věc. Hned, jak jste odešla, přivezli jiného nebožtíka, který čirou náhodou měl
na sobě tmavě modrý oblek. Byl asi tak stejně velký, jako váš muž. Tak jsem se
zeptal vdovy po něm, jestli by jí vadilo, kdyby byl její muž pohřben v černém
obleku. Řekla, že to vůbec nevadí, že to je dobré. No…
a tak jsem prohodil hlavy.“

Z obchodů
Nákupy
Přijde pán do realitní kanceláře a koktá:
„Jjjá bbych si chtěl kokoupit dům, co máte?“
„Pane, jak na vás koukám, tak pro vás asi nic.“
„A co ttenhle.“
„Ten je za šest miliónů, na ten určitě nemáte.“
„A ten-hle?“
„Ten je za 10 miliónů.“
„JJá si vezmu tenhle.“
„Ale pane, ten stojí 20 miliónů?! Máte na něj?“
„JJá mmám 60 miliónů!“
„A kde jste je vzal?“
„Vyvyvyhrál jsem je!“
„Já vyhrát 60 miliónů, tak mě klepne pepka.“
„Mnnně tooo jenom lííízlo.“

Divný zvyk
Přijde muž do potravin, a chce hořčici… Prodavačka mu ji dá, on ji otevře a
začne si ji cpát do ucha. Jak ji cpe, tak cpe, až si ji nacpe celou.
Druhý den přijde znovu, a znova ta samá situace. Zase chce hořčici.
Zase si ji cpe do ucha.
Třetí den to už prodavačce nedalo, a zamane si, že když přijde, tak mu řekne,
že hořčici nemají. Tak se i stalo.
Muž přišel, a chtěl hořčici. Prodavačka mu na to:
„Hořčici nemáme.“
Muž jí říká:
„Tak bych prosil marmeládu.“
Prodavačka mu dá marmeldu, a muž si ji začal cpát do ucha,
když to už prodavačka nevydržela a zeptala se:
„Proč si cpete do ucha tu marmeládu???“
Muž jí na to odpoví:
„Protože nemáte hořčici!“

Z úřadu
Stojí dva ve frontě na berňáku. První vejde dovnitř a za chvíli vyleze úplně
nahej. Druhej na něj chvíli čumí a pak taky vleze dovnitř. Když se vrátí, je
taky nahej, má černou pásku přes oči, v prdeli špunt a uzel na péru. Ten první
se ho ptá, co se stalo.
„No neplatil sem daně a dlužím, na koho se podívám,
tak mi zarazili světlo, plyn a vodu.“

Důchodce před krámem
Stojí děda před obchodem s obuví a mrmlá si:
„Je to pravda, že móda se vrací, před sedmdesáti lety
jsem chodil bosý a teď budu zase.“

Z autosalónu
Přijde chlap do autosalónu a povídá:
„Víte, já bych chtěl tohle auto, ale potřebuju ho v barvě spermatu.“
Prodavač se diví a říká:
„Proboha, proč zrovna v takové barvě?“
„No kdybych někde odřel, tak si to můžu sám stříknout.“

Kožich
Chlápek přijde se ženou do luxusního obchodu s kožešinovým zbožím. Obrátí se k
prodavačovi a říká:
„Ukažte mé paní nejlepší kožich ze sobola!“
Prodavač zmizí vzadu a vrátí se s nádherným dlouhým kožichem. Zatímco si jej
paní zkouší, prodavaač se nakloní k chlápkovi a šeptá mu:
„Konkrétně tenhle kus je za 353 000 Kč.“
„Žádný problém, hned vám vypíšu šek.“
„Výborně, pane. Dnes máme sobotu, to znamená, že v pondělí si můžete
pro kožich přijít, až budeme mít ověřeno krytí šeku.“
Tak manželé odejdou. V pondělí se objeví chlápek sám.
Prodavač na něj hned vyjede:
„Jak si vůbec dovolujete sem chodit? Na tom účtu nebyla ani koruna!“
„Já se prostě musel zastavit, abych vám poděkoval
za nejhezčí víkend svého života!“

Z koloniálu
Přijde takhle zákazník do takového toho malého krámku na všechno a ptá se:
„Prosím vás, máte doutníky?“
„Jistě, támhle v tom levém regálu.“
Zákazník se natáhl do regálu, vytáhl doutník a zapalovač,
když na něj prodavač volá:
„Pane, tady se nesmí kouřit.“
„Proč ne, když prodáváte doutníky?“
„Taky prodáváme toaletní papír!“

Pes v krámě
Do řeznictví vběhne pes, ukradne několik buřtů a uteče. Rozčilený řezník však
psa pozná. Je to pes jednoho ze stálých zákazníků – místního právníka.
Odpoledne zajde řezník k právníkovi a zeptá se jej:
„Když mi vběhne do řeznictví pes a ukradne svazek špekáčků, mám nárok
na finanční náhradu od majitele psa?“
„Ano, samozřejmě,“ odpoví právník.
„V tom případě mi dlužíte 120 korun,“ říká řezník, „to totiž byl váš pes.“
Právník si povzdechne, vytáhne šekovou knížku a napíše šek na 120 korun.
Když je řezník na odchodu, právník jej zadrží:
„Ještě moment! Tady máte účet na 500 korun za konzultaci.“

Hodinky na pořád
Do hodinářství vejde zákaznice:
„Poslyšte, pane vedoucí, když jsem tady před měsícem kupovala tyhle
hodinky, tak jste mi říkal, že mi vydrží do konce života…“
„Ano, milostivá, ale tenkrát jste vypadala strašně!“

Nová krev v praxi
Mladý businessman se první den nastěhuje do nových prostor a zahajuje činnost.
Pár minut po deváté kdosi zaklepe a vejde do přijímací místnosti. Mladík si
říká, že by nemělo být poznat, že je to první zákazník. Tak vezme do ruky
telefon a začne předstírat obchodní jednání. Háže velkými čísly a termíny. Když
má pocit, že nechal zákazníka čekat dost dlouho na to, aby udělal dojem, ‚hovor‘
rychle ukončí a říká:
„Dobrý den, pane. Mohu pro vás něco udělat?“
„Jasně. Když dovolíte, jdu zapojit telefon.“

Byrokracie
Chlápek přišel do koloniálu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
„Máte psa, pane?“ ptá se prodavač.
„Jasně, že mám!“
„Promiňte, pane, ale podle městské vyhlášky budete muset dokázat,
že máte psa, než vám prodám psí žrádlo.“
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se objevil
znovu a na vodítku táhl svého psa:
„Tady je!“
„Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky.“
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky
krmení pro kočky.
„A máte kočku, pane?“
„Jasně, že mám!“
„Promiňte, ale musíte mi ji ukázat, než vám pro ni prodádm krmení.“
Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky a před prodavačem
za ocas zvedne kočku.
„Děkuji vám, zde je vaše krmení.“
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od bot
s malou dírou ve víku. Prodavač se ptá:
„Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!
„Strčte prst do té díry.“
„Promiňte?“
„Udělejte, co říkám!“
Tak prodavač opatrně strčil prst dírouu do krabice.
„Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!“
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl:
„Uf, vypadá to jako hovno…“
„Taky že je! Vzal bych si dvě roličky toaletního papíru!“

Pohotový řemeslník
Jeden chlápek se živil zařizováním interiérů, pokládal lino. Jednou byl dělat
nějakým zazobancům celý barák, stovky čtverečních metrů. Konečně po
několikahodinové únavné práci dodělal podlahu ve vstupní hale, otřel si čelo a
že si konečně může dát cigaretku. Hledá v monterkách cigarety a kde nic tu nic.
Jeho zrak spočinul uprostřed místnosti, kde se na něj usmívala taková malá
vyboulenina.
„Sakra, přece to už nebudu předělávat,“ říká si.
Vzal tedy velkou palici a tak dlouho do cigaret bušil, až byla podlaha opět
perfektně rovná. Paní domu se přišla podívat na výsledek, pochválila práci
zaplatila a povídá:
„V kuchyni na lednici jste si nechal cigarety,
… a mistře, neviděl jste tu někde našeho křečka?“

Jak na vykutáleného řezníka
Tuhle jsem se v řeznictví naučil jeden dobrý trik na prodavače. Předemnou stála
ve frontě starší paní a požádala prodavače o věší kus jehněčího.
On sáhl do boxu, vytáhl kus masa, hodil ho na váhu a povídá:
„Tenhle by byl za 160 korun.“
„Obávám se, že ten je moc malý. Nemáte větší?“
Řezník vzal kýtu, odešel dozadu a chvíli počkal. Bylo zřejmé, že ten kousek
je poslední, co má. Vrátil se, hodil maso na váhu a povídá:
„Tenhle by měl být lepší. Bude za 190.“
Už jsem se chystal ho pořádně sprdnout, když jsem viděl, jak se ta stará paní
studeně usmála a povídá:
„To je skvělé, vezmu si oba.“

Speciality
„Co byste mi mohl doporučit, pane hostinský?“ zeptal se optimisticky
v levné nádražní restauraci host nahlížející do jídelního lístku.
Číšník odpověděl upřímně:
„Trpělivost a dobré trávení!“

Jak na neplatiče
Při placení se host ptá:
„Pane vrchní, když někdo nemá peníze na útratu, co s ním uděláte?“
„Vyhodím ho na ulici.“
„Tak mě, prosím, vyhoďte.“

Holohlavý
Přijde pán do holičství a se smutným obličejem se nechává oholit,
protoze stříhat už bohužel jaksi není co. Obsluhuje ho holič, který
má nádherné hustté kudrnaté háro. Pán na něj kouká v zrcadle a praví:
„Tedy já bych dal třeba i 10.000, kdybych měl hlavu jako vy.“
Holič opáčí, že to už dnes není žádný problém, samé lasery, drahé technologie,
i atesty že mají a pokud hodlá zaplatit hotově, tak budou ještě dnes hotovi,
bezbolestně pochopitelně. Holohlavec neváhaje ani minutu platí požadovaný obnos
nenasytnému lazebníkovi a přijemně vzrušen očekává chod věcí příštích. A
vskutku, holič zapojuje své mašinky, okem znalce oceňuje nešťastníkovu hlavu
a… vystříhá si mašinkou kompletně celou svoji palici, ba i břitvičkou povrch
vyhladí a krapet hojivé mastičky do osiřelé pokožky vetře.

Poušť
Pouští jde chlap. Už tři dny. Má žízeň. Najednou v delíriu vidí:
V dálce za dunami stánek a v něm prodavač. Zase vyrazí s novou energií, když
dojde až ke stánku, udýchán zachrčí:
„Vodu!“
Prodavač povídá:
„Ne, já prodávám jen kravaty.“
Chlápek zoufale padne k zemi, ale pak se zvedne a z těžka vyrazí dál.
Další noc. Další den. Najednou v delíriu vidí:
V dálce za dunami hotel. Doplazí se ke vchodu. Před vchodem stojí vrátný v
livreji. Chlap zachroptí:
„Vodu!“
A vrátný na to:
„Lituji, pane, ale bez kravaty Vás sem nepustím.“

U holiče
Přišel takhle zákazník k holiči, sedne na křeslo a povídá:
„Chtěl bych to takhle: Jednu kotletu nechat do půli tváře, druhou
celou vyholit. Nahoře to ostříhejte, aby to trčelo přímo nahoru a nedalo se to
česat, a vzadu mi vyholte pár míst až na kůži.“
„Pane, takhle vás ostříhat nemůžu!“
„Jak to, že ne? Minule jste mě takhle ostříhal!“

Demonstrace
Před Bílým domem je velká demonstrace. Všichni křičí:
„Dejte nám práci, dejte nám práci!“
Druhý den opět. Zase všichni křičí:
„Dejte nám práci, dejte nám práci!“
Když se stejná demonstrace koná i třetí den, vyjde na balkón jeden z
kongresmanů, ukáže na jednoho z demonstrujících a řekne:
„Pojď sem, já ti dám práci.“
„Proboha! Proč zrovna mně, proč ne někomu jinému???“

Placení
Sedí takhle chlápek v hospodě předposlední cenové a objedná si guláš a k tomu
rohlík. Sní a objedná další. A ještě jednou repete. Pak asi hodinku tráví
pokecem se známýma a když odchází, praví směrem k pinglovi:
„Tak měl jsem guláš s rohlíkem, guláš s rohlíkem, guláš s rohlíkem.“
„Patnáct pade, a NEJSEM HLUCHEJ!“

Proti molům
Přijde paní do obchodu a nadává prodavačovi:
„Co jste mi to prodal? To není žádnej prášek proti molům,
vždyť oni si na něm pochutnávají.“
„No vidíte, žerou prášek a šatům dají pokoj.“

Reinkarnace
Jednou se Václav omluvil z práce z rodinných důvodů. Když na druhý den přišel
do kanceláře, šéf si ho zavolal a ptá se ho:
„Hele, Václave, věříš na reinkarnaci a takové ty věci?“
Václav byl zmaten, ale odpověděl:
„Proč? No, asi… asi jo, myslím, že na těch věcech bude něco pravdy.“
„Tak to je potom v pořádku. Včera odpoledne se tu objevil tvůj dědeček,
ten, na jehož pohřeb sis bral volno.“

Aplikovaná astrologie
„Věříš kdejakým těm věštkyním a jasnovidkám?“
„No věřil jsem, než jsem za jednou takhle šel nechat si poradit,
zaklepal jsem na dveře a zevnitř se ozvalo:“
„Kdo tam?“

V zelenině
Přijde paní nakupovat v zimě do zeleniny:
„Jé, to jsou ale hezký broskve.“
„Ale ani se neptejte, paní, kolik stojej.“
„Ale jsou opravdu hezký, kolik že stojej, mladíku?“
„90 Kč/kilo.“
„Tak za ty prachy si je můžete tak akorát strčit do prdele!“
„Paní, rád bych, ale už tam mám jahody za 120.“

Z pouti
Toulá se chlap po pouti a přijde ke dvěma stanům. Na větším je napsáno ‚CIRKUS‘
a na druhém ‚POKLADNA – kdo neuhádne, vyhraje vstupenku do cirku‘.
Tak chlapík si říká:
„To přece nebude nic těžkýho, budu hrát blbýho a dostanu zadara lístek.“
Tak jde dovnitř a tam je tma. Najednou se z nějakého ampliónu ozve:
„Udělej pět kroků dopředu!“
Tak je udělá. Amplión zase:
„Teď tři kroky doleva!“
Raz, dva, tři kroky. Amplión:
„A teď dva dozadu!“
Chlap udělá krok a zajede do díry vyplněné něčím hustým a mazlavým.
„No sakra, to sou snad sračky, nebo co!“
„Uhádl, další!“

Nezaměstnaní
Dežo volá na hrad.
„Haló, slyšel jsem, že tam máte volné místo.“
„Dežo, ty ses zbláznil?“
„To ne, ale jestli je to podmínkou, tak můžu.“

U pokladny
Říká pán u okénka paní pokladní:
„Slečno, vy jste se spletla o 250,- korun!!!“
„To jste měl říct hned, teď už je pozdě.“
„Co se dá dělat, tak si je nechám.“

Test všech testů
Šéf jedné banky přijal nového pracovníka pro práci za přepážkou. Jelikož má
poněkud pochybnosti, rozhodne se ho vyzkoušet. Přetáhne si přes hlavu punčochu,
vezme si synovu pistolku na vodu a jde nového pokladníka přepadnout.
Namíří na něj pistoli – on podlehne tíze okamžiku a vydá celou hotovost.
Od té doby nikdo ředitele banky neviděl.

Co je doma, to se počítá
Číšník počítá útratu:
„Gulášovka 9.20, dva rohlíčky 3.50, když to půjde 7.30…“
„Prosím vás, co bylo to poslední?“
„Tak to nejde, dva rohlíčky…“

Superčíslo z cirkusu
Ředitel cirkusu chce zvednout návštěvnost a tak uspořádá
konkurs. Přijde chlapík a ředitel se ho ptá:
„Co umíte?“
„Já nic moc. Ale mám zajímavé číslo.“
„Tak povídejte!“
„Teď nevím, jak bych Vám to slušně řekl. No, uprostřed manéže je velká káď
plná …ehm … no exkrementů, no. Až nahoře, u stropu, visí dvoutunová železná
koule. Buben. Virbl. Rána. A koule spadne dolů. Šplouch!! A v tom vstoupím já,
CELÝ V BÍLÉM!!!“

První pokus
Mladík se odváží do bordelu, tak doma vybere kasičku. Přijde, zaklepe na dveře a
zevnitř se ozve, že co jako chce. Tak on říká, že chce ojebat. Hlas zevnitř:
„Dobře, tak strč pod dveře pět stovek.“
Mladík šoupne prachy pod dveře, čeká minutu, dvě, a nic.
Tak začne bušit do dveří a křičí:
„Já chci ojebat!!“
A zevnitř se ozve:
„Cože? Estě jednou?“

Z drogerie
Prodavačka plešatýmu:
„Fakt nevím, jakej šampón bych vám mohla doporučit, snad
jedině leštidlo na parkety.“

Odtučňovací kůra
Dva pánové středního věku se rozhodnou, že musí udělat něco se svojí figurou.
Vyhledají v seznamu patřičný podnik a zajdou tam. Koukají na lístek s nabídkou
odtučňovacích služeb a nemůžou si vybrat. Nakonec si jeden vybere něco za
padesát korun. Vejde dovnitř a po čtvrthodině vyleze, pěkně zpocenej a
zadýchanej a vypráví druhýmu:
„Tak jsem tam vlez, a tam holka, tak dvaadvacet, dlouhý opálený nohy,
krásný pevný prsa, medově žlutý vlasy po pás, na sobě jen kalhotky a ceduli
s nápisem ‚Když mě chytíš, jsem tvoje.‘ Tak jsem za ní vyběh, ale ona byla
rychlá jako blesk. Už jsem ji skoro měl, když zapípaly hodiny a já musel ven.“
Ten druhej si říká, že zkusí něco za stovku. Vypadne po pár minutách ven, jazyk
na vestě, propocenej, oči vypoulený a heká:
„Vlez sem dovnitř, stál tam jen ve spodkách svalovec a na cedulce
měl napsáno ‚Jestli tě chytnu, natrhnu ti prdel.“

Odvrácená tvář života
Přijede takový veselý pán na vozíčku (úplně bez nohou) do obchodního
domů a tam se ho v nějakém patře ptá veselá prodavačka:
„Dobrý den, pane, nechcete si koupit botičky?“
„Ježíšmarjá, Vy jste ale kráva, to jsou nápady, vždyť přeci vidíte,
no to jsem ještě neviděl, ty lidi jsou ale dneska blbý!“
A jak je tak rozčilenej, vyjede před obchoďák a vidí policajta:
„No představte si, jak jsou dneska ty lidi pitomý, a hlavně ta kráva
v tom obchoďáku. Ona se mne klidně zeptá, jestli si nechci koupit botičky,
no viděl jste to někdy, to je ale drzost, co?“
„No to je teda otřesný dneska s lidma.“
„No schválně, co jsem měl asi v ty chvíli dělat?“
„No měl jste ji kopnout do prdele.“
Tak pán je ještě víc nasranej a přijede domů k manželce a říká:
„No představ si, jak jsou ty lidi blbý, nejdřív mi prodavačka nabízí
botičky a pak mi policajt řekne, že jsem ji měl kopnout do prdele.“
„Klid, Lojzo, dej si panáka, to Tě postaví na nohy.“

Z restaurace
Číšník nese hostu polévku a máčí si v ní palec.
Host říká:
„Co si máčíte svůj palec v mý polívce, sakra!“
A číšník na to:
„Doktor mi říkal, že ho mám mít v teple.“
„Tak si ho strčte do prdele.“
„Tam ho mám, když neroznáším.“

Buzení telefonem
Kdosi v telefonu:
„Vy jste si objednal buzení telefonem na 6:30?“
Rozespalý hlas:
„Eeeeech…ano…“
„Tak šup honem ven z postele, je půl deváté!“

Placená práce
Tuhle přišel šéf do kanceláře a viděl mě, jak se pusinkuju se sekretářkou.
„Sakra, chlape, je snad tohle to, za co vás platím?“
„Není, tohle dělám zadarmo.“

Umění
„Tamten člověk udělal hodně pro divadlo.“
„Napsal něco, nebo to je herec?“
„Ne, vymyslel nešustivé obaly na bonbóny!“

Nábor do cirkusu
Takhle chce ředitel cirkusu zvednout návštěvnost, tak uspořádá konkurs na nová
čísla. Hlásí se všemožní artisté a chytráci, ale všechno staré a známé kousky.
Až ke konci se objeví jeden chlápek a tvrdí, že skočí z deseti metrů po hlavě
na betonovou desku, jen tak.
To se řediteli zdá zajímavé, tak chlápkovi nechá přinést kus betonu, aby to
předvedl. Chlápek tedy vyleze na plošinu skoro u stropu a hupsne po hlavě dolů.
Dole se sebere z té betonové desky a stojí před ředitelem, který nadšeně říká:
„To se mi líbí, bereme vás.“
„Jo, ale já to neberu. Já skákal dneska poprvé a je to hrozná šlupka.“

Ze saloonu
To takhle jednou přijde sheriff do saloonu a vidí na zemi mrtvého muže.
Ptá se tedy barmana:
„Hráč?“
„Jo.“
„Falešnej?“
„Jo.“
„Poker?“
„Ne, housle.“

Očistec
Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí
vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a
třetí cukrář. První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když
vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali:
„Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.“
Druhý šel dovnitř, zase slyšet křik, a když vyšel, tak se ho ptají:
„Příšerné, přišili mi na tělo oblek.“
Cukrář povídá:
„Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.“
Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven,
ti dva se ptají, co bylo:
„Ani se neptejte. Šlehali mi vejce…“

Problémy postižených
Přijde slepec s vlčákem do potravin. Najednou ho (vlčáka) chytne za zadní nohy
a začne s ním točit nad hlavou. Prodavačka se ho ptá:
„Co to děláte, pane?!“
Slepec:“No co co, normálně se rozhlížím.“

Trpělivý zákazník
Přijde Číňan do obchodu a ptá se prodavače:
„Máte simsona?“
Prodavač odpoví:
„Nemám a nebudu mít!!“
Číňan se chodí ptát každý týden, prodavač je z toho vytočený a zařve:
„Ještě jednou se zeptáš, tak na tebe vezmu sekeru a useknu ti hlavu!“
Přijde další týden Číňan znovu a ptá se:
„Máte sekeru?“
„Nemám!“
„A simsona máte?“

Pozor, pes
V malém obchodě na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule ‚Pozor, pes!‘
Chlápek, co tam projížděl a šel si pro cigára, vleze tedy opatrně dovnitř a
kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starej baset a spí. Tak se
zeptal prodavače:
„Je TOHLE ten pes, na kterýho si mají lidi dát pozor?“
„Jo, to je on.“
„No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct,
proč jste tam dal tu ceduli?“
„Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali.“

Z Lověny
„Rád bych si koupil revolver.“
„A jaký by to měl být systém?“
„Asi tak na šest osob.“

Šneci
„V téhle restauraci mají výborné šneky!“
„Opravdu?“
„Právě nás jeden obsluhuje.“

Pravda, pravda
Z kuchyně spěchá do sálu číšník a úslužně se klaní před hostem:
„Nesu vám radostnou zprávu, pane! Měl jste úplnou pravdu.
Nebyla to polévka, byla to voda na nádobí!“