„Těm Petrovovým se manželství asi nevydařilo, viďte? Pořád se hádají.“ „Ale vydařilo, jen se pořád dohadují, kdo koho udělal šťastným.“

„Víte, co dělají na Silvestra mladí manželé, kteří nemají ani televizi, ani rádio, ani video, ani počítač?“ „Nevím! Co?“
„Počkejte devět měsíců a uvidíte!“

Jak dlouho se mají manželé spolu koupat? Dokud se ještě vejdou do vany.

Kněz nad hrobem má smuteční projev: „Byl to hodný člověk, nekouřil, do hospody nechodil, byl věrný manželce, staral se o rodinu …“ To už vdova nevydržela, chytla děcka za ruku a říká jim: „Děcka, pojďte, my jsme na cizím pohřbu, to není náš táta.“

Vedoucí prodejny domlouvá prodavači:
– Poslyšte, proč takhle surově zacházíte se zákaznicí?
– Promiňte, pane vedoucí, to byla moje žena!

Pan Kukla přijde do květinářství: „Prosil bych si čtyři begonie.“ „Begonie nemáme. Mohly by to být petúnie?“ „Nemohly,“ odpovídá pan Kukla. „Víte, zítra se mi vrátí žena z lázní a já jsem měl zalívat begonie!“

„Právě jsem byla v salonu krásy,“ hlásí žena manželovi. Jó? A na kdy tě objednali?“

„Bývaly doby, kdy jsi mě něžně brával za bradičku,“ vyčítá manželovi jeho polovička. „To máš pravdu,“ praví on, „jenže to jsi měla jen jednu…“

Oddávající úředník šeptá před obřadem ženichovi: „Vybral jste si moc dobře tu vaši nastávající. Je velmi oblíbená. Už je tu počtvrté!“

Manželka povídá manželovi: „Vem si tašku a peníze, půjdeš koupit chleba, máslo, rohlíky a mléko.“
„Ale to vůbec není mužská práce, zlato!“ opáčí manžel. „Fajn. Tak se svlékni a pojď do ložnice. Budeš dělat chlapskou práci!“
On rychle otočí: „Drahoušku, ty ale vůbec nerozumíš legraci. Kde je ta taška?“