Paní Nováková potká na ulici paní Blažkovou s manželem.
„Dobrý den, paní Blažková. Kampak? Na nákupy?“
„Ale, jdeme manželovi koupit boty. Asi za hodinku
budeme doma, tak se zastavte na kafe.“
Asi za hodinu Nováková přijde k Blažkům, zazvoní, Blažková
otevře – celá v černém. Pozve Novákovou dál a v kuchyni na
stole leží rakev, kolem ní svíčky a v rakvi mrtvý pan Blažek.
„Proboha, paní Blažková, copak se mu stalo, ještě před
hodinou vypadal úplně zdravě.“
„Tak si to představte, paní Nováková. Přišli jsme do
obchodu, Karel si vybral boty a já mu povídám:
„Karle vyzkoušej si je radši, aby ti nebyly malý“.
Ale on že ne. Tak jsme je koupili, přišli jsme domů a představte si
– ty boty mu byly malý. No řekněte, paní Nováková, nezabila byste ho?“