Na poli

Letí si vrána nad polem a po polní cestě si vykračuje slepec. Je to ale vrána
zlomyslná a tak se rozhodne, že slepce posere. Nalítává, namíří, zatlačí a …
těsně vedle. To vránu neodradí a zkouší druhý pokus. Nalítne si trochu níž,
soustředí se, ale na poslední chvíli se to zase slepci vyhne. To už vránu dost
zprudí a rozhodne se pro třetí pokus. Nalítne a zamíří tak soustředěně jako snad
nikdy v životě, ale jako zázrakem z toho slepec zase vyvázne.
Protože se naše vrána tak snadno nevzdává, zalítne si pro svoje dvě kámošky.
Nalítavají ve formacích zprava, zleva i jednotlivě ale slepec si vykračuje s
hůlčičkou, jakoby se nechumelilo, a vždycky se na poslední chvíli spršce nějak
vyhne.
Naprosto vyčerpané vrány dají hlavy do hromady a rozhodnou se, že přiletí s
celým nedaleko sídlícím rojem. A už jsou tady. Je jich tolik, že se úplně
sešeří, každá vrána má jeden jediný cil. V neskutečné záplavě trusu kličkuje náš
slepec bez jediného zásahu! Po několika náletech frustrovaný roj vran naprosto
čistého slepce a totálně zasranou polní cestu opouští a slepec klidně ťape dál.
Jaký je závěr?
Slepý hovno vidí.

Na poli
Hlasuj