Brenda O’Malleyová jako vždycky dělá doma večeři,
když se u dveří objeví Tim Finnegan:
„Brendo, můžu dál? Musím s tebou mluvit.“
„Jasně, ty jsi vždycky vítaným hostem. Ale kde je manžel?“
„To je právě to, o čem s tebou chci mluvit.
Víš, v pivovaře se stala nehoda…“
„Néé! Proboha, nic mi neříkej…“
„Musím, Brendo. Tvůj muž je mrtev. Je mi to moc líto.“
Brenda mu padla kolem krku a dala se do usedavého pláče. Po několika minutách
se trochu uklidnila, a ptá se Tima:
„Jak se to stalo?“
„Bylo to hrozné. Spadl do kotle s černou čtrnáctkou a utopil se.“
„Ach Bože. Řekni mi pravdu, Time, byl jeho konec rychlý?“
„No, Brendo… nebyl.“
„Ne?“
„No, popravdě řečeno, třikrát vylezl, aby si došel na záchod.“