V malém přímořském městečku je páter v kostele již unaven ze
zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se
svými nevěrami. A tak na příští mši vyhlásí:
„Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému partnerovi nevěrný, stačí,
když mi řekne, že spadl do zálivu.“
Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenou práci. Čas plynul a po pár měsících
starý páter zemřel. Na jeho místo nastoupil nový.
Po několika dnech navštíví nový páter policejní stanici.
„Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají
lidé,“ říká policistovi.
Ten se pobaveně usměje a doporučí páterovi, aby zašel za policejním ředitelem.
Policejnímu řediteli páterova nevědomost také přijde k smíchu
a pošle jej za starostou.
Páter jde za starostou:
„Měli byste něco udělat s bezpečností kolem zálivu, neustále tam
lidé padají,“ stěžuje si.
Starosta se směje, až se za břicho popadá. Páter už se rozčílí:
„No to není žádná legrace! Zrovna vaše žena tam
minulý týden spadla šestkrát!“